Harmonizační den 10. září
Čekalo nás překvapení: dostali jsme červené čepice! My ale nejsme žádné naivní Karkulky či Karkulíni. Nás by vlk neoblafnul. Odchod ze školy nám zkazily nezodpovědné batohy a čipy, které s námi proti naší vůli hrály na schovku. V Lidových sadech jsme se zahřáli slalomem a procvičili rovnováhu, kochali se dřevěnými sochami a prohlédli si nový vchod do ZOO. Poté jsme se vydali do kopce a šli a šli a šli. Ačkoli paní učitelka i paní vychovatelka stále čekaly, že uslyší "Mě bolí nohy" nebo "Já už nemůžu!", nedočkaly se. Hry na trase prověřovaly naši obratnost, pozornost, mrštnost, rychlost a především ochotu naslouchat druhým nebo brát na ně ohled. Pár chytrolínů odhadlo cíl - Výšinu, nedali se nikým obalamutit. Pochopitelně nejatraktivnější částí dne byl průzkum batohu a následné doplňování energie ze zásob. Před návratem jsme si na oslavu zakončení dnešní výpravičky společně sestavili sluníčko ze šišek - zřejmě bylo tak povedené, že slunce, které se po celý den schovávalo, si vylezlo z mráčků naše dílko omrknout. Na oběd jsme se vraceli hladoví a s úsměvem.
